Premiéra na MFF Jihlava


dne 25. října 2014

V kinech od 13. listopadu 2014


dokumentární film

Pavel Wonka se zavazuje

Normalizační příběh o vysoké hře se špatným koncem 
 

image/jpeg



V roce 1992 byl v Lidových novinách publikován článek obsahující výpověď bývalého pracovníka STB Zdeňka Š., který velice podrobně popsal spolupráci Pavla Wonky s STB v osmdesátých letech. Článek vzbudil bouřlivé reakce veřejnosti, neboť Pavel Wonka, který v roce 1988 zemřel ve vazební věznici, byl do té doby považován za člověka bezúhonného, čistého odpůrce režimu a bojovníka proti komunismu. O tři týdny později byl pak otištěn závazek k tajné spolupráci Pavla Wonky, sepsaný jeho vlastní rukou, který novináři zajistili od zmíněného pracovníka STB. Od tohoto okamžiku se o Pavlu Wonkovi na veřejnosti úplně přestalo mluvit. Uběhlo dvacet let a po Pavlu Wonkovi se pojmenoval most v Pardubicích, ulice v Hradci Králové, kde má i pamětní desku, další deska byla loni odhalena ve Žďáru nad Sázavou, Wonka se také stal četným občanem města Hradce Králové a letos dokonce získal nevyšší vyznamenání - Řád T.G.M. od prezidenta české republiky in memoriam.
Když otevřete internet, o tajné spolupráci se nic nedovíte, zato budete zahlceni informacemi o zneuznaném hrdinovi, o krutém zacházení bachařů, spoluvězňů a nespravedlivém procesu vedeném proti Wonkovi. Ve stejném duchu se odvíjejí i komentáře v aktuálním tisku, které k Wonkovi obrátili svou pozornost po udělení Státního vyznamenání letos 28. října. Ironií osudu je, že právě letošní udílení vyznamenání prezidentem Zemanem bylo podrobeno značné kritice, právě kvůli kontroverznosti některých osobností, mezi kterými nechyběli bývalí agenti STB a přisluhovači režimu. Za Wonku si naopak Zeman vysloužil pochvalu. Jak ironicky to v kontextu objevených informací vypadá!

Vrchlabí, odkud oba bratři pocházejí, a kde Jiří dosud žije, je obklopeno zvláštním strachem. Jako kdyby se tam čas zastavil právě v roce 1988. Řeknete-li před náhodným kolemjdoucím jméno Wonka, dotyčný se podivně nahrbí a co nejrychleji mizí z vašeho dohledu. Nikdo nic neví, nikdo nic neřekne. Pavel Wonka je posledním mrtvým politickým vězněm minulého režimu. Proč tento člověk zemřel, když se zprvu jevil perspektivním agentem, nakročeným k velké budoucnosti? Proč Wonkovo lustrační osvědčení je negativní a proč se nikdy opravdu nestal agentem?
Kolem Wonkovy osobnosti právě kvůli těmto prosakujícím informacím koluje, spíše v zákulisí,množství kontroverzních názorů na jeho občanskou a lidskou angažovanost. Mluví se o tom, že Wonka je jen novodobý Julius Fučík, a že jeho oceňování je především politicky motivované- že Wonka je účinným maskotem antikomunismu…

Je možné, že Zeman tímto vyznamenáním demonstruje svoji politickou nezaujatost? Chce tím zavřít ústa těm, kteří projevují nelibost při jeho námluvách s Putinem a koketerií s Komunisty? Kdo ještě Wonku zneužívá ke svým politickým cílům?
Dokument si klade za cíl být seriózní rekonstrukcí Wonkova příběhu, ke které se budou historici i po letech obracet. Dále chceme demytizovat postavu Pavla Wonky a objasnit jeho tragickou smrt v kontextu doby normalizace,kterou někteří levicoví aktivisté zlehčují a vykreslují jako dobu relativní pohody a nikoliv jako totalitu. Wonkova tragická smrt, pouhý rok a půl před revolucí, je důkazem, že tomu tak nebylo. Dokument by tak měl především mladším generacím, přiblížit ducha doby a ukázat, že ne vždy byla samozřejmostí taková míra svobody, jak ji známe dnes.